DEN -3. / neděle 28. 06. 2009

Stany stojí, Yankee je první na místě, k večeru příjezd první várky vedoucích (Mimo, Bára, Mrqas), Mimo si přivezl i rodinku a razbíjejí svůj nový stan, spousta šnůrek a tyček, ale povedlo se.
V noci klid.

DEN 1. / středa 01. 07. 2009

Teplo, pod mrakem, chvíli skoro bouřka.
Ráno honem na velký táborový nákup do Tesca než přijedou děti, jde to lehce, máme rychle hotovo, dobře my. Večer ale JarmilC zjišťuje, že seznam velikosti A4 má i druhou stranu...
K obědu přijíždí autobus, Transit s kufry a minibus => je nás letos moc. Rozkoukání, zabírání stanů, první poznávání kdo jak za ten rok vyrostl a jdeme na vstupní zkoušky. Počasí nám přeje, skáče se i do laguny, která je stále stejně studená. Prohlídka tábora a šup na dřevo, válí se ho v lese dost, jen to posbírat, nalámat, naštípat a přikrýt - letos nám jeden samosběr vystačil na celý tábor.
Večeře se opéká na ohni a po výborném parasu se seznamujeme s legendou ztracených masek, Indy nás žádá o pomoc a my přikyvujeme. Je to sice velká neznámá, ale snad si s tím poradíme.
Do večerky ještě stíháme poprvé pozpívat a už za tmy se přesouváme do kajut letecké společnosti Air Jordan => přes noc letíme za prvními indíciemi do Ammánu na staré tržiště. Dobrodružství začíná.
V noci hvězdy.

DEN 3. / pátek 03. 07. 2009

Ráno pod mrakem, jinak dobrý.
Probouzí nás španělská rozcvička a ukázka koridy v podání váženého pana inženýra :o)
Po snídani prohlížíme stany, jestli někdě nezůstal zapomenutý řízek z domova a vyrážíme klasicky na borůvky do horního lesa. Cestou nás přepadává krátký déšť, děti nandávají pláštěnky, aby se v nich následně pěkně zapařily... Nahoře hrajeme nové hry jako Vyřvávaná, Mentální rozcvička, Barevné špendlíky a děti pěkně sbírají borůvky do pusy a do kuchyně na koláč. Vracíme se na oběd, přijíždí návštěva (Lenka+Pavlína+Šmejcik).
Po O hrajeme Pexesovou hru, ze které získáváme šifrovanou abecedu, resp. její klíč. Hra končí v dešti, při kterém lehce navlhne deník I.J., který je následně sušen u kamen a zcela náhodně (zřejmě tajné thermo písmo) byla objevena zpráva, kterou jsme rychle a odborně vyluštili (jak nám to krásně zapadá do sebe) a našli masku... ...jenomže to nebyla TA maska, leč jiná, podobná, papírová, kterou hned využíváme a po zbytek tábora jí budeme ozdobovat drahokamy získanými z různých her.
Vymýšlí se nezbytné pokřiky a názvy archeologických týmů a poprvé také začínáme plnit zkoušky - letos jich je 16. Služební postup archeologa je následující: podej/přines - prosévač hlíny - košťátko/lopatka - zakreslovač - fotograf - třídič nálezů - asistent profesora - profesor.
Čeká nás ještě noční zakončení Mimovy hry s abecedou v podobě putování tajnou chodbou staré knihovny, abychom na závěr došli k dalšímu posunu v pátrání => v noci se přesunujeme lodí do Venezuely. Tak všichni na palubu a do kajut!
V noci hvězdy.

DEN 4. / sobota 04. 07. 2009

Hezky, teplo, lehce pod mrakem.
Pozdější budíček, pro změnu probírka stanů, je teplo, tak stavíme oblíbená vodní města, koupání v teplé i studené vodě a oběd. Rozdáváme indexy archeologa a náhrdelníky, na které si děti budou věšet přívěsky získané splněním zkoušek. Indícíe nás vyzývají k hledání bájného El Dorada, i vyrážíme po stopách podle staré mapy, cesta je příjemná, všechny úkoly jsou splněny a na samý závěr se na nás usmálo štěstí - ve skalách nacházíme první masku a jako bonus pro hledače valouny zlata! Hurá!
Jdeme to "oslavit" do hospody v Liberku, která je náhodou poblíž, děti popíjejí limču a vedoucí se hrnou dovnitř na jedno.
"Dobrý den", pravíme způsobně.
"Á, dobrý den", odpovídá paní hostinská, "poznávám vás, kvůli támhle tomu pánovi jsme tu tenkrát museli malovat...!"
A je to venku, Major byl poznán i po dvou letech vyhýbání se tomuto lokálu a to i přes svoji image přeměnu na sumce. A tak se Major musel po dvou letech omluvit, snažil se chlapec, snad mu bylo odpuštěno.
Jedné malé archeoložce se udělalo špatně, tak jsme povolali Pepína se záchranným vozidlem a ona mu ho na oplátku kousek před táborem dost slušně profaxovala. Po zbytek tábora se suší vyprané sedačky a větrá auto. Těžký život archeologa.
Cestu zpět nám lehce kazí zpráva, že k večeři nebudou langoše (nejsou kvasnice), ale rýžová kaše na sladko (v Liberku měli v hospodě grilovaného divočáka).
Po večerním čtení opět po roce vystoupení kapely MRM Band se všemi hity, tentokrát i s posilou neboť s kytarou se přijel podívat Panther. Koncert byl více než vydařený, MRM Band+ hrál i po večerce do stanů a do ouška své největší hity.
V noci bez hvězd a bez deště odplouvá výzkumná loď, kterou nám zapůjčil Jacques Cousteau, směr Antarktida, pátrání po druhé masce pokračuje.

DEN 5. / neděle 05. 07. 2009

Pod mrakem až slunečno, občas přeháňka.
Majorův den, čili ráno jeho taneční okoukávaná (vzbuzené děti rozespale koukají a mnozí nechápou) rozcvička-nerozcvička.
Po snídani a úklidu zkoušíme další novou hru Ponorky. Sice chvíli trvá, než jsou pochopitelně pro všechny vyjasněna pravidla, ale hra má nečekaně velký úspěch, několikrát ji opakujeme a na konci tábora ji část dětí označuje jako nejzajímavější. Hra se líbí i vedoucím a to hlavně proto, že se u ní nesmí mluvit. Dál hrajeme další novinku – Navigování slepých střelců, což je naopak velmi ukřičená, ale taky zábavná hra, kterou si zkouší i vedoucí.
Po obědě přichází slušně silná průtrž, která je naštěstí celkem krátká. Než vyschnou kaluže a rybníky, dáváme klasiku => Bingo a nově zkoušíme test empatie. Je to zvláštní, ale na „osobnost“ (myšleno Havel, Einstein apod…), kterou Mimo rozšiřuje i na táboové postavy vedoucích, je nejvíce pasován Major. A přitom je to takový píp a píp a píp a ještě navíc letos vypadá jak sumec :o)))
O něco později vyrážíme hledat 4 klíče od podivné truhly, kterou Pepíno našel v bedně na pečivo a ani o tom nevěděl… Jenomže v lese nebyly 4 klíče, ale 480 klíčů (jak si myslela autorka hry), vlastně o něco zmatečně víc (jak jsme spočítali s dětmi), a hledejte si ty pravé! Po sesbírání těchto mnoha klíčů byly překvapivě rychle a přesně ty čtyři správné nalezeny a truhla otevřena. Nebyla tam maska :o(( Byla tam indície, posílající nás na další den směr Egypt.
Před večeří plníme zkoušky, po večeři čtení u ohně a zpívánky.
V noci hvězdy. Major hledá svoji MP3.

DEN 6. / pondělí 06. 07. 2009

Probouzíme se po klidné plavbě v prosluněné zemi pyramid.
Nikdo nikam nespěchá, uklízíme kajuty.
Major stále hledá svoji MP3.
Protože peníze jsou peníze (poznámka v deníku I.J.), vyrážíme na hvězdicovitý běh za účelem získání co nejvíc peněz – egyptských liber. Všichni lovci se snaží, vedoucí nestačí počítat, nikdo se neztratil.
Až na tu Majorovu MP3 – už nabízí sladkou odměnu nebo svoji ledvinu, o tu ale zájem není.
Po O nastává celkové mytí všech archeologů v teplé vodě, což sice trochu trvá, ale vzhledem k ideálnímu egyptskému počasí to nikomu nevadí. Čeká nás hra s rozděláváním ohně uprostřed kruhu, kam nikdo nesmí vstoupit. A ohřejte si vodu, když na oheň, který musíte zapálit, ani nedosáhnete… Podařilo se! Máme lektvar, který nás bude chránit na další cestě.
Věrni vyhlášenému heslu expedice „neočekávané situace se dají očekávat“ jako další překvápko rozdáváme všem žlutá trička s logem naší hry. To jsme také ještě nikdy neměli a celá expediční základna se v mžiku zažlutí. Ještě rozdáváme přívěsky a do večeře se dělají zkoušky.
K večeři langoše, čili klasická pochoutka. Spát jdeme dříve, páč ráno dříve vstáváme – jedeme busem na výlet na hrad Litice a Litické šermování. Trajektem přejíždíme do ne moc vzdáleného Řecka, pátrání pokračuje.
Major stále nenašel svoji MP3, už je zoufalý a protivný a pomalu přiznává, že je asi bordelář.
V noci pod mrakem, neprší.

DEN 7. / úterý 07. 07. 2009

Krásně, ideálně na výlet, déšť až večer.
Do autobusu se vejdeme jen tak tak, ale frčíme, leč cestu na hrad se nám snaží zhatit zácpa na silnici. Za Vamberkem kácejí stromy, tak čekáme, pak už můžeme jet, ale zase tam stojí nestartující škodovčička 120 s mladou hezkou řidičkou, tak jí pod dohledem a souhlasem (můžu tlačit, když jsem pil?) uniformované policistky odlačujeme stranou tak rychle, že jsme ji až roztlačili a ona šťastně mizí v dáli.
K hradu vede slepá silnice končící v místním kamenolomu, který odstřeluje kámen, drtí na štěrk a ještě vyrábí jakési panelové bloky. Pěkný rachot tu mají v podhradí. Hrad je pěkně na kopci, ne moc velký, ale moc se nám tu líbí, i kešku tady mají :o) Navíc máme hradní návštěvu zpestřenou šermíři, výkladem (záchodu se prý dříve říkalo "výsernice" či "sráč"), střelbou z hákovnice a poštolkami. Yankee dokonce náhodně nachází vypadlé mládě a tak se volá ptačí záchranná stanice, mají to tu prý často, poštolky se neukázněně při krmení strkají v hnízdech aniž by už uměly létat, trumbery nenažraný.
Z hradu odcházíme krásným údolím Divoké Orlice 6 km směr Potštejn, kde čeká autobus. Cestou ovšem plníme další úkoly, které nás v Řecku čekaly a snad se blýská na další masku…
Návrat do tábora ještě vyšel, ale pak se to kazí a začíná silný a dlouhý déšť. Ten bohužel poněkud pokazil finále dne a nález masky, tedy masku jsme úspěšně našli, ale byla to trochu nouzová počasová improvizace. Při takovéto náročné expedici se s takovouto variantou prostě musí počítat. Vzducholoď Hindenburg s kapitánem Otto Von Schlauffem nás bez problémů přenáší za dalším dobrodružstvím do Mexika.
Major konečně nachází svoji MP3, překvapivě u Mima v krabici, kam si jí nikdo neví proč odložil, čímž se potvrzuje, že je bordelář.
Celou noc intenzivně prší, voda v Kněžné stoupá, hrnce plavou, basy s pivem se kymácí.
Vedoucí hrají v noci vědomostní soutěž Česká republika, no co se člověk všechno nedozví (viz. hlášky), někteří to valí až do rána…

DEN 8. / středa 08. 07. 2009

Pod mrakem až slunečno, déšť-nedéšť, občas slušné provazy.
Vzducholoď úspěšně i přes nepříjemné vzdušné víry přistála, s budíčkem ochutnáváme mexické tortillas.
Po jednotlivých týmech se točíme na 4 stanovištích s těmito atrakcemi: výroba hudebního nástroje a nácvik kratičkého vystoupení, modelování mexického bůžka, střelba ze vzduchovky a korálkování. Již tak nabitý program zpestřený občasným útěkem před deštěm, nám ještě vylepšuje příjezd dam z hygieny – my ale procházíme bez ztráty kytičky.
K obědu výborné riziko a koupací poledňák…jenomže – přijíždějí s vodou a to tak, že dost. Modré nebe střídají nenadále a hlavně rychle provazy vody, mokneme, utíkáme, vracíme se, zase utíkáme… nakonec musíme ona čtyři stanoviště ukončit předčasně, místo trávy už je slušné bahno.
A opět nastává mokrá klasika: otázky, audiostop, sázky na rekordy. Při sázkách se tradičně zapojují i vedoucky a MRM zkouší dva nebezpečné kousky, které sami doma rozhodně, ale rozhodně nedělějte!!!
Major si nechává od Yankeeho ustřelit z ruky dva balónky (skutečně se střílelo, žádný podfuk) a pak si všichni tři ještě s Mimem nasypou do vlhkých úst kypřící prášek a čekají, co to udělá. Tento pokus se neukázal býti příliš šťastným, za chvíli se v táboře objevuje kachna. Majorova.
Večer čtení a pozpívání.
Přestalo pršet, tak uvidíme, jestli to vydrží celou noc. Celou noc ne.

DEN 9. / čtvrtek 09. 07. 2009

Střídavě déšť a sluníčko.
Ráno doděláváme poslední úkol z Mexika => sluneční tanec (mnozí znají z minulého tábora) a nacházíme indícii směřující k dalšímu pátrání – peříčko z orla, kterou vyhodnocujeme jako odkaz do Severní Ameriky k indiánům.
Tam se hned přesouváme dostavníkem (nezastavujeme, máme zpoždění) a cestu si krátíme zpíváním po družinách, některé pěvecké a herecké výkony dětí i vedoucích stojí za to. A zase prší… …jsme v jižní Dakotě, máme shromáždit celý indiánský kmen a tak hledáme 50 jmen bojovníků, které zároveň slouží jako klíč k šifře. Bláto a déšť, máme první raněné a to hned dva. Doufejme, že poslední. K obědu brkaše a sekačka.
Po poledním klidu vylejzá puchejř a my dál pomáháme Dakotům, snad oni později pomohou nám neboť zápisky v deníku I.J. jsou rozmočené a nečitelné. Úkoly jsme splnily a šlo se na zkoušky, času ubývá, finišovat se začíná. Na hodinu nebo do deště – klaplo to druhé…
Večer zbývalo předvést rituál a za silného záření u rozezpívaného ohně se zjevil duch náčelníka Mokrá tlama a jako poděkování nám pomohl s další indícií => ponorka nás veze neslyšně do Skotska.
V noci se vyjasnilo.

DEN 10. / pátek 10. 07. 2009

Ráno neprší, vstáváme v Edinburghu.
Ale nejprve opět úklid, někteří borci by mohli dělat archeo průzkum ve vlastních kufrech…
Dopo dáváme dvě běhací hry na téma proběhni nepřátelským územím a přines zprávu. Lidojedi i motýlci se snažili. K obědu prší, začátek Skotských těžkoatletických her musíme na chvíli odložit, nouzově hrajeme dostihy.
A je to tu – premiérově na Prorubkách zkoušíme odlehčenou variantu Skotských her => hod kamenem (špalkem) a hod kládou. Nikdo se nezranil, nasazení i výkony byly výborné.
Zbývá nám ještě čas na zkoušky, chystáme se na večeři, když tu najednou Yankee objevuje v deníku I.J. na straně X (deník je abecední, ne denní) odloženou nepovšimnutou zprávu. No spíše je to náhodný celý popis cesty ke třetí masce: 3. den po úplňku…. Někdy i archeolog hledá a hledá a nevidí, co má pod svícnem napsáno. Navíc nenecházíme jen třetí masku, ale překvapivě i tři dýky skotských králů a poklad.
Přebíráme tento ohromující nález do opatrovnictví a vědomi si toho, že jsme uspěli, naše mysl se ubírá na den poslední, protože už dávno víme, že masky musíme vrátit do jejich chrámu v Tichomoří. Únava mužstva s každým dnem stoupá, kousek čteme a zpíváme a nastupujeme k odletu balónem směr Tonga.
Z tábora ze už za tmy vznesl krásný balón, ktarý symbolizoval naší poslední vzdušnou cestu. Čert ví, kam nás vítr zavane.
V noci chladno a pod mrakem.

DEN 11. / sobota 11. 07. 2009

Pod mrakem, občas slunko.
Přistáli jsme, ale vítr nás vál přes Rusko cestou necestou, nad Brmudami jsme skoro ztroskotali.
Rozdáváme kameny a přívěsky za zkoušky. Celkově vyhráli a nejvíc kamenů nasbírali žlutí. Abychom se protáhli, vylézáme ještě jednou na chvíli na hřiště do vesnice, je pod mrakem, hrajeme běhací tichou poštu a živé Člověče, nezlob se. Před obědem ještě poslední plnění zkoušek.
Po O závěrečný tradiční jarmark dětí, tentokráte za peníze, největší úspěch sklidila čistírna bot, nejvíce se dalozískat v pokeru a následně to třeba projet v ruletě v casinu... To bylo dokonce přepadeno třemi maskovanými bandity (Yn+Mrq+Elf), které děti následně popisovaly jako "hodně tlustý, vysoký a střední v gumákách", ale provozovatelé rulety si své leckdy podvodně nabyté prachy uhlídali.
Poté nastala směna peněz za sladkosti a večeře. Tu jsme vystěhovali ven a ozvláštnili tím, že se náhodně posadivší proti sobě museli krmit navzájem, což až na vyjímky nebyl pro nikoho problém.
Nastal poslední důležitý okamžik naší expedice => vrácení masek do chrámu. Kromě navrácení nalezených masek a pokladu mohl každý dobrovolně přidat nějakou svoji osobní drobnost, což děti sami udělaly. Bozi chrámu jim ale nakonec tyto dary vrátili a spokojili se jen s maskami.
Jako poděkování za celotáborové snažení a kamarádskou atmosféru byl po posledním zpívání u ohně už pěkně za tmy spuštěn parádní ohňostroj, toliko závěrečné překvapení leptošního tábora.
Poslední noc nachystali překvapení i děti a symbolicky tři z nich šavlovali.

DEN 12. / neděle 12. 07. 2009 

Budíček, balíme, snídáme, uklízíme, loučíme se, nastupujeme se, odjíždíme se. Někoho čeká zbytek prázdnin, někoho zbytek pracovního roku.

Bylo to krásné dobrodrůžo se všemi tady tu!!!

... dokončení pokračování příště za rok